Ves Gruntu založili pravděpodobně němečtí havíři v polovině 13. století za vlády krále Přemysla Otakara II., když byla v okolí objevena stříbrná ruda.

První písemná zmínka o vsi Grunt sv. Marie (Vallis S. Mariae) pochází z roku 1305.

Vytěžená ruda z okolních dolů se také přímo v obci zpracovávala v hutích, kterých zde bylo několik.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie, ohradní zeď hřbitova, márnice a fara

Původní kostel vystavěli v průběhu 2. pol. 13. století cisterciáci ze Sedleckého kláštera. V roce 1384 byla zrušena gruntecká fara a kostel se stal filiálním. Podle popisu inventáře z roku 1505 a 1651 byl kostel vybaven mnoha drahocennými předměty. Ačkoliv měl kostel svůj vlastní bohatý zádušní fond, v průběhu 18. století natolik zchátral, že musel být až na věž se šnekovitým schodištěm v letech 1814-16 zbořen. Krátce na to, v letech 1817-18 pak byla k věži přistavěna jednoduchá loď s presbytářem a sakristií. Z podnětu nového faráře byla v průběhu roku 1905 celá stavba odstraněna a na jejím místě postavena v letech 1905-08 dnešní velkolepá pseudorománská stavba. Zajímavostí je, že jako kamenický učeň zde pracoval pozdější prezident Antonín Zápotocký. Slavnostně byl kostel vysvěcen jako Nanebevzetí Panny Marie roku 1914. Dlouhodobě mírně chátrající stavba má zásadní problém se statikou svého založení, v letech 2009-10 proběhla oprava střechy. Stavba je postavena jako jakási ideální varianta románského chrámu v podobě trojlodní baziliky s dvojicí vysokých věží v západním průčelí a polokruhovou apsidou na východní straně. V západním průčelí je ozdobný vstupní portál s řemeslně velice kvalitně provedenými sloupovými hlavicemi.

Interiér byl v roce 1909 vymalován akademickými malíři Františkem a Marií Urbanovými za pouhé 4 měsíce a to velmi podařenými secesními nástěnnými obrazy, ovlivněnými dílem Alfonse Muchy, které jsou v tomto rozsahu ve venkovském prostředí České republiky naprosto ojedinělé. Od stejných autorů jsou i barevné secesní vitráže v oknech presbytáře.

Jednotné vnitřní secesní zařízení je současné se stavbou, varhany z roku 1915. Ze starého kostela se dochovaly pouze dva barokní andělíčci v jižní kapli, v severní věži zavěšený zvon z let 1480-1500 a tři renesanční náhrobníky umístěné v předsíni kostela.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Gruntě je jeden z největších kostelů českého venkova.

Více na www.hrady.cz/kostel

Areál kostela kostela je obehnaný mohutnou zdí s pseudogotickým cimbuřím, prolomenou na severní straně pilířovou bránou s výraznými secesními prvky. V rohu hřbitova je do ohradní zdi napojena pseudorománská márnice. Zeď, brána i márnice byla postavena v roce 1908.

Fara existovala v Gruntě od počátku kostela, neboť již v roce 1305 je kostel připomínán jako farní. Později ale pravděpodobně zanikla. Od poloviny 19. století se místní farníci snažili o vznik farnosti a rovněž o výstavbu nového kostela, farnost byla obnovena roku 1894. Následně v roce 1901 bylo přistoupeno k výstavbě nové pseudorenesanční fary. V roce 1959 byla farnost opět zrušena a bývalá fara byla využívána k hospodářským účelům. V roce 1990 byla fara vrácena církvi, která ji v roce 2007 prodala do soukromých rukou. V roce 2017-18 proběhla oprava fary a celého areálu na obytné účely.

Těžba stříbra

První písemný doklad o dolování stříbrné rudy v Gruntě je v latinsky psané obchodní smlouvě z 13. května 1305.

Těžba probíhala v tak zvané Kuklické dědičné štole, která je nejstarším hornickým dílem v celém kutnohorském horním revíru, kde se těžilo již v polovině 13. století. Ústí štoly se nachází asi 100 metrů jihozápadně od kostela, a štola vede přes vrch Kuklík směrem k tzv. Vlčím horám (Opatovický vrch).

Jedná se o unikátní a velmi komplikované středověké báňské dílo, jehož délka činí 2 kilometry a dělí se podle jednotlivých žil na několik dolů.

Dolů zde bylo okolo 200 až 250, protože místní stříbrné žíly byly v minulosti objektem velmi rušného hornického provozu. Hloubka místních dolů byla maximálně v 80 metrech pod povrchem, ovšem na některých nejbohatších rudných místech pronikly horníci až do hloubky 150 až 180 metrů.

Na Kuklické dědičné štole u Grunty se v minulosti vydobylo cca 100 tisíc tun stříbrné rudy.

Dnes je ústí štoly zasypané, ovšem na mnoha místech v okolí obce se propadl její strop a kolem ústí jednotlivých dolů jsou velké haldy vytěžené hlušiny. Voda, která vytéká dosud funkčním odvodňovacím systémem ze štoly, dodnes zásobuje pramen a napájí rybníček v centru obce Grunta.

Na ČT

• Toulavá kamera / Grunta a Libenice: www.ceskatelevize.cz/ivysilani/toulava-kamera/Grunta

Na YouTube

• GRUNTA - kostel Nanebevzetí P. Marie: https://youtu.be/MzTycktzw94